V předchozím článku jsme si popsali problematiku laktózové intolerance. Alergie na mléčnou bílkovinu je však o něčem jiném.
Toto onemocnění se řadí mezi potravinové alergie, jedná se o nepřiměřenou reakci imunitního systému, při níž některé protilátky reagují určitým způsobem s definovanými alergeny mléka.
Porucha se nejčastěji objevuje u kojenců, kdy se v 95 % případů projeví v prvním půlroce života dítěte. Postiženo je asi 2–5 % kojenců. U devíti z deseti pacientů ale tato alergie vymizí do tří let věku.
Alergii na mléčnou bílkovinu lze získat i kdykoliv během života, kromě genetiky může mít vliv stres, virová infekce, časté užívání antibiotik apod. Výskyt alergie v dospělé populaci je však velmi vzácný.
Příznaky alergie jsou částečně podobné jako u laktózové intolerance, jedná se zejména o trávicí potíže, průjmy, koliky a zvracení, onemocnění může být také provázeno kožními projevy, např. atopickým ekzémem či kopřivkou, a respiračními potížemi – alergickou rýmou či astmatem. V některých případech můžeme pozorovat i neprospívání a chudokrevnost.
Posouzení toho, zda se jedná o laktózovou intoleranci nebo alergii na mléčnou bílkovinu může provést pouze lékař. Pokud pozorujete nějaké problémy související s konzumací mléka, měli byste navštívit praktického lékaře či gastroenterologa, případně alergologa. Někdy je potřeba zkombinovat diagnostiku u dvou zmíněných specialistů, neboť každý z nich vám zprostředkuje jiný druh laboratorního vyšetření.
Na rozdíl od laktózové intolerance, kdy jsou většinou tolerovány některé druhy mléčných výrobků, je nutné při alergii z jídelníčku vyřadit všechny výrobky obsahující kravskou bílkovinu. Většinou se doporučuje vyřadit i výrobky z kozího a ovčího mléka, neboť charakter bílkoviny je velmi podobný.
Jak mléko a mléčné výrobky při alergii v jídelníčku nahradit, si řekneme v zítřejším článku. :-)
Komentáře je možné psát až po přihlášení.